Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
… odříkávají před tabulí školáčci sloky básně Karla Hynka Máchy... 1.máj, ale není jen lásky čas. 1.květen je rovněž svátkem práce. A pro nás pracující to znamená jeden den volna navíc.
Tradičně se v předvečer 1. května staví máje. Ještě dnes se vypravují chlapci do lesa, aby tu skolili, co nejvyšší strom a udělali z něj do rána májku, symbol jara a lásky.
A cože to vlastně láska je, je to muška jenom zlatá, jak se praví ve starém filmu s Jaroslavem Marvanem. Vždy se od nás mužů čeká, že se musíme věnovat našim drahým polovičkám, zajisté od nás čekají nějakou tu drobnost,květinou se nedá nic zkazit. Také se nesmí zapomenout na to, že naše manželky, milenky, přítelkyně musíme vzít pod rozkvetlou třešeň a políbit je, aby nám neuschli.
Neznám sice případ, že když tak neučiníte, že by se z našich dam stali hned mumie, ale jde pouze o romantiku, která je navnadí. Historii svátku práce sice znám, ale vůbec netuším, kde a jak se tam objevila ta láska, když za tím vším je spíše jen smutek a smrt. Lásku tam snad opravdu vnesl jen básník Mácha 1.máj, ale i v této básni se skrývá mnoho zármutku. A jak tento svátek vlastně začal.
Více než sto let slavený svátek práce má stále dost těch, kteří jej rádi slaví – i když z různých pohnutek.V roce 1886 se 1. květen stal dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu v USA. Na to pak bezprostředně navazovaly tragické události v Chicagu, kde došlo ke střetům s policií a následné justiční vraždě pěti předních anarchistů, popravených 11. listopadu 1887.
Na jejich památku probíhaly po celých USA 1. května 1888 demonstrace, a když přišli francouzští odboráři s návrhem na celosvětový Svátek práce, byl zvolen právě 1. květen 1890. Akce pak pokračovala, šířila se po celém světě a přidávaly se k ní různé politické proudy. S volebními vítězstvími sociální demokracie se stávala na západě Evropy dnem volna, zatímco ve východním bloku si svátek přisvojily tamní režimy pro pořádání oficiálních oslav sebe samých.
