Problémy s ohněm jsou staré jako lidstvo samo. Zvláště v minulosti, kdy byla stavení většinou dřevěná a střechy slaměné nebo doškové, dokázal tento živel natropit mnoho zla.
Po vypuknutí požáru se oheň šířil velmi rychle, neboť mezi jednotlivými domky i čelem k návsi bývaly dřevěné štíty. Stodoly bývaly roubené a přilepené co nejblíže k chlévům. Oheň tak dokázal zničit naráz třeba celé ulice. V 18. století bylo nařízeno preventivní opatření, podle kterého se roubené stodoly měly stavět až na konci zahrad, co nejdále od příbytku. Také byl kladen velký důraz na noční hlídky.
V 19. století bylo vydáno nařízení o budování vyzdívaných štítů mezi jednotlivými domy i štítů venkovních. Tento zákon lidé obcházeli tím, že na dřevěný štít přibili rákos a nahodili ho maltou. Ve druhé polovině téhož století začaly postupně vznikat dobrovolné hasičské sbory. V Biskupicích byla dne 14. března 1883 svolána schůze obecního zastupitelstva, která toho dne založila hasičský sbor. Při této příležitosti dostali členové 1200 zlatých na zakoupení nového kolového stříkače a na další vybavení od firmy Smékal z Čech u Prostějova. Tyto potřebné věci byly uskladněny ve skladišti, které se nacházelo na místě dnešní hasičské zbrojnice.
Spolek, který měl velmi početnou členskou základnu (41 členů), prodělal křest ohněm 8. ledna 1884 v Chornicích. V prosinci téhož roku zasahovali při požáru palírny v Nectavě, kde uhořela šest týdnů po svatbě paní Briilová. Roku 1885 zasahovali hasiči z Biskupic dvakrát v naší obci a jednou v Jaroměřicích. V únoru příštího roku si požár na našich hasičích vybral svoji první daň, při zásahu zemřel Martin Velš. Smutné okamžiky se však při této činnosti nutně střídaly s těmi veselejšími. Místní hasiči totiž také často pořádali různé kulturní akce, cvičením počínaje a tancovačkami konče. První domácí slavnost měli již 4. května 1884 a zúčastnili se jí i kolegové z Jaroměřic, Jevíčka, Chornic a Kladek.
Roku 1898 nechyběli biskupičtí hasiči na dvacátém výročí trvání hasičského sboru v Jevíčku. Ke kulturní činnosti se členové scházeli také ve "velké obecní kanceláři". Prvním bodem setkání bývala teoretická příprava na různé situace, které se mohly během požáru přihodit, druhým bodem byla četba některé z knih "hasičské knihovny". Ta obsahovala již od počátku poměrně velké množství svazků krásné literatury, dokonce více než místní čtenářský spolek Hlahol. Zatímco čtenářský spolek knihy pouze půjčoval, využívali hasiči svých knih k hromadnému předčítání a k besedám o jejich obsahu.
Tak se v zimních měsících stávalo, že některý z hasičů s pěkným zvučným hlasem předčítal z knihy, jeho kolegové mu naslouchali a poté o přečteném živě diskutovali. Z každého takového čtení pak vzešel určitý závěr s poučením pro život. Po předčítání se do knihy vložila záložka, aby se vědělo, kde příště pokračovat. Takové besedy se konaly v zimě každých čtrnáct dní a zúčastnilo se jich vždy nejvíce hasičů různého věku i postavení. I tak se u nás lidé bavili v době, kdy rozhlas a televize ještě neexistovaly.
V roce 1933 se v naší obci slavilo padesát let místního sboru a jeho členové bilancovali počet požárů, na jejichž likvidaci se po celou tu dobu podíleli. Osmnáctkrát vyjeli k ohni v Biskupicích a na Libštejně, sedmnáctkrát do Jaroměřic, třináctkrát do Chornic, pětkrát do Jevíčka, dvakrát do Březinek a Nectavy, dvakrát do Vrážného a jednou do Cetkovic. Při té příležitosti byli také vyznamenáni někteří členové za svoji dlouholetou činnost. Byli to: Vincenc Vykydal, Vojtěch Foret, Vilém Foret, Ján Kořenovský, Alois Koutník, Arnošt Machálek, Antonín Podlezl, Jan Zoubek, Ferdinand Zoubek a další.
První zbrojnicePak přišla léta okupace, kdy hasičský sbor nevykazoval žádnou činnost.Po druhé světové válce se však jeho aktivity začaly rychle rozvíjet. V té době vlastnil již deset let motorovou stříkačku, neměl však žádné motorové vozidlo, pouze koňský potah. Noční hlídači již neexistovali, pouze v době žní se organizovaly hlídky, přičemž za jednu noc se vystřídaly dvě dvojice.V roce 1948 se ve Velkých Opatovicích konaly závody s velkou účastí sborů (např. ze Svitav, Moravské Třebové, Jevíčka) a Biskupičtí si odsud přivezli první místo. V té době začali požárníci s veřejnými přednáškami o protipožární prevenci.
Bylo zakoupeno hasičské auto a skladiště bylo formou brigád přestavěno na jednopatrovou požární zbrojnici. V roce 1969 koupil MNV sboru auto PO vzor - 805, rok poté dostali požárníci novou motorovou stříkačku PPS - 12.Modernizací obytných domů se postupně snížil počet požárů. O to více se jich však vyskytovalo v lese a kolem trati, neboť parní vlak, který jezdil naším krajem do roku 1978, byl v tomto smyslu také nebezpečný.
Biskupičtí hasiči vyjížděli hasit nejenom objekty v obcích, likvidovali také oheň v lesích a polích, pomáhali při povodních apod., čímž odvedli za ta dlouhá léta mnoho užitečné práce.V roce 1983 se v Biskupicích konala oslava ke stému výročí existence požárního sboru. Převážná část akce probíhala v parku, kde se za velké účasti předvádělo hašení moderní i historickou technikou. Nechyběla ani hudba s tanečním parketem a bohaté občerstvení. Do rána pak probíhala taneční zábava pro mladší ročníky.
