Posledním šlechtickým rodem, který vlastnil biskupický velkostatek, byli Thurn - Taxisové. Než se jim však budeme věnovat, stojí jistě zato připomenout si některé zajímavosti, které se v naší obci udály zrovna v době, kdy zde pobývali.
V roce 1894 je "Na filiálce" připomínána panská cihelna s vodovodem od rybníčka, který se tehdy nacházel za budovou. Tam také stávala "šlejfírna" (brusírna). V tomtéž roce se zmiňuje rovněž panská pila, která stávala u cesty do Jevíčka na místě dnešní vodárny. V roce 1910 byl od rybníčku zaveden nový vodovod do zámečku, zámku a dvora. Elektrifikace naší obce proběhla v roce 1920, zámek si tuto vymoženost dopřál až o deset let později.
V roce 1922 byl v Biskupicích zřízen poštovní úřad a továrna na marmeládu byla rozšířena o lihovar. Rok 1933 je u nás ve znamení zřízení železniční zastávky. V roce 1937 proběhly na kopci Horka vojenské manévry. Dne 24. srpna přijeli tuto akci navštívit prezident Eduard Bend, předseda vlády Emil Hodža, ministr Šrámek a jiní státníci. Vojáci pro ně na Horce u kříže uchystali slavobránu. Delegaci měl přivítat biskupický starosta pan Berka s žákyní Jiřinou Procházkovou. Protože však přišli pozdě, nebyli na uvítání připuštěni.Nyní se však vraťme k Thurn - Taxisům. Ti patřili mezi významné německé šlechtické rody, jejichž nejdůležitější větev sídlila v bavorském Regensburgu (Řezno). Další sídla měli ve Vídni, v Loučni a posléze také v Biskupicích. Antonie Schaaffgotschová se roku 1871 provdala za rakouského generála Prince Lamorala Thurn - Taxis, se kterým měla dva syny. Starší Friedrich se stal po smrti otce dědicem velkostatku. Mladší Hugo byl důstojníkem u šestého dragounského pluku a padl za první světové války v Bukovině.
Friedrich se v roce 1905 oženil s princeznou Eleonorou de Ligne, sestřenicí belgického krále a sestrou belgického velvyslance v USA. O tři roky později se jim narodila dcera Eulalie, která se v roce 1929 provdala do Bavorska. Co se vdavek týká, neměla to princezna vůbec jednoduché. Když dosáhla věku 21 let, nechali její rodiče prostřednictvím časopisu regensburské panující větve oznámit, že by se jejich Eulalie mohla vdávat. Za nějaký čas jela princezna se svojí matkou, kněžnou Eleonorou, na pohřeb jednomu příbuznému do Regensburgu, kde se obě setkaly s knížetem Albertem Thurn - Taxis, otcem šesti synů. Kněžna mu oznámila úmysly o sňatku dcery a kníže usoudil, že by svatba byla možná s jeho synem Rafaelem, bratrancem princezny. Poté je kníže pozval do své rezidence.
v Regensburgu, kde se mohla princezna pomalu seznamovat se svým nastávajícím. Na svatbu, která se měla konat v rezidentské kapli v Regensburgu, byly konány velké přípravy. Snoubence měl oddávat regensburský biskup. Nevěsta však svého ženicha Rafaela odmítla s tím, že se rozhodla vzít si jeho mladšího bratra Filipa. Svatba s Rafaelem se tedy nekonala, okázalé oslavy byly zrušeny. Matka si oblékla smuteční šaty a odjela do Biskupic.
Princezna Eulalie zůstala vRegensburgu, kde byla dána do karantény, aby se vyjasnilo, není-li s Rafaelem těhotná. Po půl roce se konala tichá svatba s jeho mladším bratrem Filipem v klášteře v Nerezheimu. Brzy poté navštívili novomanželé Biskupice. Eulalie měla s Filipem čtyři děti a žila s ním v bavorském Hohenbergu. Majitel biskupického velkostatku Friedrich Thurn - Taxis měl kromě dcery Eulalie ještě dva syny. Starší z nich se jmenoval Jiří Lamoral a narodil se roku 1910.
O šest let později přišel na svět mladší Hugo. Všechny tři děti spatřily světlo světa na zámku v Biskupicích. Friedrichovi náležely kromě Biskupic také statky Vranová, Vranová Lhota, Březinky, Hartinkov, Libštejn, Stará a Nová Roveň, Vysoká a od roku 1885 také sousední obec Jaroměřice. Celková rozloha panství činila k tomuto roku 2 377, 93 hektarů, přičemž naprostou většinu pÚdy tvořily lesy. Největším revírem byla Vranová Lhota s plochou 748,76 hektarÚ půdy. Lesnictví a zpracování dřeva vůbec tvořily nejdůležitější součást podnikání na velkostatku. Dnes lze jen stěží posoudit, jakým byl Friedrich Thurn - Taxis podnikatelem a do jaké míry byl u svých podřízených oblíben.
U pamětníků, kteří se s ním stýkali, nacházíme relativně neutrální postoj k jeho osobě, nicméně občas bylo velmi těžké s ním vyjít v dobrém. Například v roce 1943 přistihl zámecký pán své dva zaměstnance, kteří z jeho lesa právě odcizili dřevo v hodnotě 4 Kč. Friedrich nařídil, aby byli oba provinilci okamžitě propuštěni. Hajný se pak musel u hraběte přimlouvat a poukazovat na to, že dělníků v lese je málo a práce hodně. Friedrichova matka Antonie i jeho manželka E1eonore se oproti tomu těšily dobré pověsti a byly ve svém okolí celkem oblíbeny. Antonie se dožila požehnaného věku devadesáti dvou let. Zemřela během druhé světové války, v roce 1942.
Pohřeb v Biskupicích, který byl celebrován v češtině, se stal symbolem jejího odmítnutí nacistické ideologie. Ve dvacátých letech 20. století proběhla v Československu pozemková reforma, která přinesla určité změny také biskupickému velkostatku. Friedrich byl nucen přerozdělit část své zemědělské půdy novým vlastníkům, lesní hospodářství však zÚstalo zcela v jeho rukou.
