Rok co rok vyrážejí na velikonoční pondělí chlapci do ulic se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky, vinšují a za to dostávají malovaná vajíčka, apod.

Velikonoce nejsou jen velikonoční pondělí a pomlázka, Velikonoce jsou svátky s bohatou a starou tradicí křesťanské církve. Velikonoční týden je poslední týden čtyřicetidenního půstu před velikonocemi. Nazývá se svatý, veliký nebo pašijový. Velikonoce jsou spojeny podle křesťanů s památkou umučení a vzkříšení Krista. Slavily se však již v době předkřesťanské. Pravděpodobně navazovaly na Pesach - židovský svátek uctívající památku Židů z egyptského zajetí a později také oslavovaly příchod Mesiáše.

Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem a měsícem. Křesťané se snažili od počátku oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Spory o datum vedli mezi sebou Alexandrie a Řím. Koncem šestého století se začal používat obecný způsob výpočtu data Velikonoc. Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Tento způsob se nazývá Alexandrijský a stanovená neděle může být v rozmezí od 22.března do 25.dubna. Jednotlivé dny velikonočního týdne mají svůj název: Sazometná středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, Velikonoční pondělí.

Ke každému dni se váže několik pověstí a každý den má rovněž své zvyky. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem v roce, oslavují Kristovo zmrtvýchvstání, které otevírá cestu k životu pro každého člověka - smrt není konec, ale začátek nového života;„život zvítězil nad smrtí, láska nad nenávistí“ (Ježíš zemřel na kříži, aby vykoupil naše hříchy).

Na Velikonoce se křesťané připravují 40-ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to doba zintenzívnění a uvědomění si víry, což vede k oživení vlastní víry. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní a končí svátkem "Seslání Ducha svatého". V bibli se dočteme, že po Velikonocích se apoštolové v dalších40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že ho již neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - dar Ducha svatého.Tento dar pak dostali za dalších 10 dní.

Velikonoční týden

Květná neděle - Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom také dostali podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.

Modré pondělí - je nenáboženský tradiční název
Žluté úterý - je nenáboženský tradiční název
Sazometná - (škaredá) středa je lidová připomínka Popeleční středy (nenáboženská tradice)

Zelený čtvrtek - Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

Velký pátek - je postním dnem - postem od masa a omezení jídla vůbec, ale i postem od radosti - den rozjímání a smutku. Je to vzpomínka na nespravedlivé odsouzení Ježíše Krista, jeho ukřižování i uložení do hrobu. V tento den je i výzdoba v kostele chudá, bez květin, písně se zpívají bez doprovodu varhan, zvony utichnou. Události Velkého pátku se v Bibli popisují ve všech čtyřech evangeliích a čtou se v tzv. pašijích. ( Dříve se tyto události také hrály - tzv. pašijové hry. ) Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě - není to běžná mše.

Obřad má tři části: Bohoslužbu slova ( ve které se čtou pašije ) zakončenou přímluvami za celý svět ( modlitba za velké bolesti světa - rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů, ...) Uctívání kříže; Přijímání. V mnohých kostelech se koná tento den ještě pobožnost křížové cesty. Bible vypráví, že v momentě Ježíšovy smrti se roztrhla opona, která v jeruzalémském chrámě dělila velesvatyni od ostatních prostor. Tím Písmo naznačuje, že Ježíšovou smrtí se otevřela cesta k největšímu pokladu - k samotnému Bohu. Lidová tradice toto poněkud opravila a vypráví o otevírání pokladů ve skalách.

Bílá sobota -  je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Je to příležitost, jak prožít u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty. Tedy všeho toho, v čem bychom byli díky hříchu uvězněni, nebýt Ježíšova vítězství.

Velikonoční neděle -  Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě” (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému “lámání chleba” a tento den nazvali “dnem Páně”.


Pozvánka na akci

logolaro

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.