Tento týden oslavíme jeden ze státních svátku a to den osvobození. Skutečnost, že jde o státní svátek většině lidí ke štěstí stačí, nic víc vědět nepotřebují a mají jeden den volna.

Jsou však také lidé, kteří potřebují více informací o tomto významném dnu a začínají hledat informace. Zjistí, že 8. květen je "Den osvobození od fašismu".
Dříve se tento svátek slavil 9. května. Proč tomu tak je? Za konec války v Evropě se považuje kapitulace německých vojsk v květnu 1945.
Ta vstoupila v platnost dne 8. května, ve 23:01 hodin středoevropského času, což odpovídalo jedné minutě po půlnoci dne 9. května moskevského času. Proto se ve většině vítězných a osvobozených států považuje za tzv. "Den vítězství" 8. květen, zatímco v zemích bývalého Sovětského svazu je to 9. květen. Protože Česká republika (bývalé Československo) po II. světové válce patřila pod mocenskou sféru Sovětského svazu, byl tento svátek u nás slaven 9. května.
Přitom chybělo jen málo a Den vítězství v Evropě byl vyhlášen již 7. května. Kapitulací německé armády ovšem boje zcela neutichly – v různých částech Evropy se bojovalo ještě asi týden a na jiných bojištích trvala válka ještě pár měsíců.
Od roku 1990 byl pak tento den nazván "Dnem osvobození od fašismu" a jím zůstal i po změně data na 8. května o rok později. Zákonem č. 245/2000 Sb. o státních svátcích byl nazván "Den osvobození".

Jak byl, u nás zapsán tento den v kronice.

Koncem dubna, bylo osvobozeno Brno a od jihu na sever prchaly Malou Hanou zbytky německých vojsk, které nechtěli padnout Rusům do zajetí. Další proud Němců táhl také na západ směrem na Letovice. Všichni se chtěli vzdát Američanům. Také civilní občané německé národnosti chvatně opouštěli své domovy a prchali z pohraničí přes Malou Hanou z dosahu spojenců. 9.5. 1945 znamenal pro obec konec válečných útrap a začátek nové éry. Radost z osvobození, však kalilo chování Rudé armády, která si často počínala velmi necivilizovaně. Tyto nedostatky jim byly občas prominuty, neboť euforie koncem války byla skutečně veliká.

Středa 9. května

Ráno prchaly poslední zbytky táhnoucí armády. Už méně než předešlé dny. Po poledni nastal poplach, mnozí sedlali na koně nebo do vozů, jednotlivci se rozbíhali do lesa.

Začalo se ozývat Ivan, Ivan! Sovětská armáda se objevila a stíhala opozdilce do zajetí. Už i mnozí občané se chopili zbraní a zajali poslední vozy i pěší. Padlo i několik ran. Lidé pak vybíhali z domů, vyvěšovali prapory a volali. Postupně přijeli i větší sovětské síly, motorizované i s koňskými potahy. Vojáci byli v dobré náladě, že je konec války. Obyvatelé je vítali s pohoštěním. Měli však hlavně žízeň, kromě vody se jim i podávala černá káva. Budily pozornost i vojačky. Dorozumívání bylo dobré. Německou kořist si rozebrali občané.

Byla zřízena Národní stráž, jež měla velitelství v Jevíčku. Děti si hrály s nalezenými zbraněmi. Provolávala se sláva Rudé armádě, Stalinovi, západní demokracii a prezidentovi Benešovi.


Pozvánka na akci

logolaro

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie, Podmínekpoužití použití a zásad ochrany osobních údajů.