Oblast Malé Hané byla osvobozena dne 9. května 1945 sovětskou armádou. O den později zaplatil Priedrich Thurn - Taxis za svoji prohitlerovskou orientaci životem. O aktérech likvidace zámeckého pána existují mnohé "zaručené" informace, avšak objektivně musíme přiznat, že dosud není přesně objasněno, jak incident proběhl.
Místní občan Rudolf Přichystal vyprávěl, že dne 10. května 1945 byl čtvrtek a v biskupickém kostele se konala májová pobožnost, které se Priedrich zúčastnil (pamětník byl na mši také přítomen). Ke konci bohoslužby prý přišel do chrámu ozbrojený muž české národnosti, poklekl, posadil se a čekal na konec obřadu. Poté Priedricha zatkl a odvedl na Místní národní výbor, kde žádal od funkcionářů povolení k potrestání zadrženého.
Povolení sice nedostal, přesto však se zatčeným odešel. Na polní cestě v jižní části obce byl poté Priedrich Thurn - Taxis zastřelen. Několik místních občanů včetně kněze vystrojilo zámeckému pánovi rychlý tajný pohřeb. Rakev byla vyrobena narychlo zámeckým stolařem Machálkem. Jak bylo výše uvedeno, byl Friedrichův syn Lamoral po válce nezvěstný. Hugo byl na svém jaroměřickém zámku zatčen sovětskými vojáky, kteří ho předali do vazby v místě bydliště. Vdova po Friedrichovi, Eleonore, byla prozatím ponechána na svobodě a nadále pobývala na zámku v Biskupicích, kde jí byly vyčleněny dva pokoje a přidělena komorná. Samotný zámek se stal národním majetkem a jeho správa spadala do kompetence Zemského národního výboru v Brně.
Dne 1. srpna se stal správcem zámku biskupický občan Tomáš Stejskal. Hugo byl se svou matkou vyslýchán ve věci připojení naší obce k Německu. Eleonore obvinění odmítla s tvrzením, že jako belgická občanka stála vždy proti nacistické ideologii. Také se snažila obhajovat své dva syny i zastřeleného manžela. Po výslechu požádala o povolení k vycestování do Belgie a totéž žádala i pro syna Huga. Hugo, který byl v té době vyšetřován ve vazbě v Jaroměřicích, využil smrti otce a nepřítomnosti bratra a vypovídal v jejich neprospěch. Popřel, že by kdy intervenoval za připojení obce Biskupice a okolí k Německu. Tuto změnu hranic mají podle Huga na svědomí někteří občané z Brodku u Konice a také Lamoral, který v této záležitosti navštívil v roce 1938 Berlín. Dne 21. července 1945 napsal Hugo Národnímu výboru v Jaroměřicích žádost o propuštění z vazby ze zdravotních důvodů.
Jeho válečné zranění (zlomenina levého bérce) vyžadovalo dlouhodobou rekonvalescenci, která nebyla v místě vazby možná. Dále žádal Hugo o povolení k vycestování do Belgie, neboť je prý v záležitosti připojení Biskupic k Německu nevinen. Ve zcela jiném tónu vypovídala jeho manželka lngeborg. Uvedla, že Hugo byl prý již v předvá1ečném období ve spojení s Německem, kam dodával různé zprávy vojenského charakteru, týkající se tehdejšího Československa. Také se prý osobně podílel na připojení Biskupic k území Sudet. Podle výpovědi lngeborg prý Hugo během války v Jaroměřicích nikomu nepomohl, ani se v armádě nijak neangažoval proti Hitlerovi. Byl údajně zaujatý proti Čechům a své blízké nutil mluvit německy. Dnes je velmi složité posoudit, která z obou výpovědí má blíže k pravdě. Manželé se totiž během války dostali do vzájemných sporů, které po válce vyvrcholily jejich rozvodem. Z tohoto důvodu by mohla být výpověď lngeborg součástí osobního boje mezi manželi. Její svědectví bylo vzato v potaz a stalo se součástí důkazů, které hovořily proti Hugovi. lnge po rozvodu odešla do Brna, kde dodnes žije. Jakjiž bylo uvedeno, žádal Hugo v létě roku 1945 o propuštění z vazby v Jaroměřicích ze zdravotních důvodů. Dne 18. srpna téhož roku byl dopraven do nemocnice v Moravské Třebové a po doléčení měl být převezen do internačního tábora v Jevíčku. O den později si Hugo vyžádal u správy nemocnice volno za účelem vyřízení soukromých záležitostí. Protože jeho osoba nebyla místním orgánům známa, obdržel povolení k vycestování do Rakouska bez problémů. V září opustil Hugo Československo a jeho matka Eleonore jej brzy následovala. Zemřelý Friedrich Thurn - Taxis, jeho synové Hugo a Lamoral se stali na základě vyšetřování důvodně podezřelými, že byli před válkou a během války v přímém styku s Německem.
Způsobili, že území Československa, tzv. jazykový ostrůvek Biskupice - Brodek u Konice, bylo připojeno k Německu. Z dalších důkazů vyplynulo, že Friedrich se také snažil o to, aby k Německu patřily obce Jaroměřice, Kladky, Hartinkov a Vranová Lhota (naštěstí bezvýsledně). V roce 1947 byl na Huga a Lamorala vydán zatykač pro zločiny podle paragrafu 1, 2, 3 / I trestního zákona. Trestní řízení bylo nakonec vedeno pouze proti Hugovi, ale muselo být přerušeno, protože obžalovaný nebyl dopaden. Lamoral zůstal nezvěstný a na Eleonore zatykač vydán nebyl. Rodina Friedricha - Thurn Taxise opustila Moravu a hledala štěstí v západní Evropě. Kvůli jejímu prohit1erovskému postoji ztratila nárok na svůj majetek, který představoval biskupický statek. Přesto se nechávali Friedrichovi vnuci průběžně informovat o stavu zámku a svých dalších bývalých objektech. Občas naši obec dokonce navštívili. V září roku 1967 se přijela do Biskupic podívat bývalá manželka Lamorala Thurn - Taxise Edite Generad. O tři roky později sem přicestovalajejí dcera Maria se svým manželem Antonem Weilerem. Všichni se také zajímali o panský hřbitůvek. Po roce 1989 navštívili Biskupice Hugovi synové Karl a Friedrich, kteří žijí v Rakousku. Dopravili na panský hřbitov kříž zasazený do mramoru, který nese iniciály jejich děda Friedricha. Před několika lety sem přijela i Hugova bývalá manželka Ingeborg, žijící trvale v Brně. Projevila velký zájem o historii zámku i obce.
